Na kole do Slovinska a Julských Alp

Kapka za kapkou stéká po čele a dál se jako bystřina klikatí po nose. Ze špičky nosu si kapky potu užívají jedinečný adrenalinový seskok na rám kola.
Stoupání do sedla Vršičv Julských Alpách se to bez litrů potu opravdu vyjet.

Po chvíli se přidávají ještě provazy kapek z černých mraků nad hlavou. Situace jeví se být drobně neradostná. S přibývající výškou však získáváte patřičný nadhled a nohy jako by byly přepnuty na autopilota. Stáváte se pozvolna neoddělitelnou součástí kola. Kolu je jak známo, počasí úplně volné. Ze šlapací letargie člověka probere až samotné sedlo, neb výš už to pro tentokrát nejde. Vršič to s počasím tentokrát trochu přehnal, ale na oplátku nabízí opravdu velkolepé výhledy. I přes dramatickou oblačnost je vidět zamlžené štíty okolních hor. Etapa z Mojstrany přes Kranjskou Goru, Vršič, Bovec do Kobaridu nabízí 90 km asfaltových i šotolinových cest s převýšením 1340 m.

Putování po Julských Alpách jsme zahájili v Kranji. V dešti jsme se prošlapali okolím Bohinjského a Bledského jezera, přes Vršič, podél řeky Soči, krasovou oblastí kolem Postojanské a Škocjanské jeskyně, až do Lipice, známé meky chovu lipicánů. Na této „vyjížďce“ jsme nasbírali 450 km s převýšením 6200m. Virus SXC2 se 100% osvědčil, projevil se jako ideální volba pro nekonečná stoupání, stejně jako střemhlavé makadamové sjezdy a celodenní výšlapy po kopcích.

Soutěž o kolo 4Ever ( podporujeme ekologický pohon a vaši fyzičku) pomalu vrcholí, více na našem Facebooku!