30. 1. 2020

Kam za sněhem

Zima pro běžkaře není ani teď, na přelomu ledna a února, zdaleka ideální. Když i tradiční meky pro běžkaře (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše) hlásí zelené pláně (přesto se slavná J50 konat bude), mohlo by to i zapáleného běžkaře odradit. Ale nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůře. A tak ani letos není nutné cestovat za bílou stopu stovky a tisíce kilometrů pod alpské vrcholy.

Nejštědřejší byl sněhový bůh v Beskydech a Jeseníkách. Tam jsou pro běžkaře připraveny desítky kilometrů tratí na přírodním sněhu a návštěvou těchto destinací určitě nikdo neprohloupí. O Kousek dál, v Orlických horách, už to tak růžové není. Je tu sice bílo, ale sněhová pokrývka není dostačující a největší regionální závod na běžkách (Orlický maraton) byl letos přeložen na Šerlich.

Vysočina, tradiční ráj pro běžkaře, souvislou sněhovou pokrývku nemá. O to vstřícnější je přístup pracovníků Vysočina Arény. Hodiny pro veřejnost najdeme v ideálně upravené aréně velmi často a to přesto, že místní pořadatele čekají letos hned dva vrcholy (Světový pohár v hladkém lyžování a mistrovství světa v Biatlonu). Bonusem novoměstské Vysočina Arény je nepochybně zázemí. Pro návštěvníky je připraveno Test centrum běžek (velký důraz je kladen na běžky bez mazání) a příjemná kavárna Sun´s caffe. Nejen Genius loci se zde postará o nezapomenutelný zážitek z bílé stopy i v tuto zatím sněhově chudou zimu.

tt
Autor:
Tomáš Telecký (Momo)
Pojištění Alpenverein