Packraft - ideální řešení

05.10.2020

Na vodu klidnou i divokou vyrážím často a rád už více než čtvrt století. V posledních 6-ti letech také se svými syny, říká se tomu splněný sen. Ještě loni nám stačila Baraka, Desetiletý Vojta sedí na háčku a druhý synek, sedmiletý Radovan, se veze uprostřed. Jak to tak ale chodí, i on chce pádlovat, i on chce dopředu. Domlouvání, hádky, stříkání, střídání každou chvíli, vždyť to znáte.

Letošní prázdniny jsme vyrazili na řeky Rakouska a Slovinska. Na „normální“ kajak si Vojta ještě netroufá, ani já bych nebyl úplně klidný. Jako ideální řešení se nabízí Packraft – nafukovací kajak, neuvěřitelně lehký, obratný a přitom stabilní. Než do něj usedl Vojta, testoval jsem ho na kanále v Čunově. Nejdříve to vypadalo, že něco tam malého a lehkého nemůže ve vlnách a válcích kanálu obstát, ale opak byl pravdou. Hned první jízda mě přesvědčila, že převrátit packŕaft by bylo umění. Při dalších jízdách se ukázalo, že ani točivost a obratnost za plastovými kajaky nezaostává.  Bylo rozhodnuto – Vojta vyrazí na Packraftu.

Před vyplutím na spodní Gail žádné nadšení, v jeho očích byl patrný strach. Hned první nájezd do proudu a první vlna ale ukázala, že nejen že se není čeho bát, ale že ho to bude bavit. Po chvíli už zkouší nájezdy do vracáků, přistávání, jizdu ve vlnách bokem i pozadu, zkrátka hraje si. Neocenitelná je manipulace s packraftem při přistání, při vytahování na břeh a přenášení. Váha těsně nad 5 kg je malý zázrak a Vojta je naprosto soběstačný. Další řeky (soča, Sáva Bohyňka a cestou domů ještě Salza) byly za odměnu. Na Wildalpen skoku si Vojta vyzkoušel i cvaknutí , ale opět: lovení packraftu je hračka. Prostě z Baraky natáhnu ruku a packraft jednou rukou „naložím“. Žádné zdlouhavé lovení a vylévaní těžkého kajaku naplněného po okraj vodou. 

Už to by to vypadalo na happyend. Jen kdyby se Radovan na háčku nezačínal nudit a nechtěl co chvíli přesedat na packraft...